Ještě ve čtvrtek jsem byla přesvědčená, že se přihlásím na fitnes jízdu. A jelikož trasa vede v okolí, projíždím si její část. Vede hlavně terénem, už tak dost bahnitým, po podmáčených loukách. V pátek, kdy celý den prší situaci přehodnocuji. Budeme rádi, když nebude pršet a pojede alespoň syn závod Junior Trophy.Z domova vyjíždíme v půl 9. Naštěstí neprší, ale je jen 8 stupňů. Beru s sebou tašku s teplejším oblečením a nahradní boty.
Parkujeme přímo na Krásné louce a už jdeme hledat registrační bílý stan. Tam už vládne čilý ruch a my vidíme kluky ze školky a z hokeje, budoucí soupeře. Je nám přiděleno číslo 22 a čip. Každý závodník dostavá na památku cyklistickou láhev a tričko. Je fajn, že si můžeme vybrat i velikost.
Vracíme se do auta pro kolo. Manžel připevňuje číslo a čip, já balím syna do další vrstvy oblečení.
Trať vede po louce v místy vysoké trávě. Je na rovině, ale samá zatáčka. V závěru je delší rovinka podle Jizery, otočka o 180 stupňů a konečně cílová rovinka.
Náš syn, který zrovna slaví 6. narozeniny, jede v kategorii dětí 6 - 7 let. S časových důvodů startují kluci i holky společně, ale hodnotí se zvlášť. Musí objet dvě kolečka. O rok starší soupeři mají už 24" kola, tak jsou ve výhodě. Náš závodník startuje až z třetí, poslední řady. Start se mu navíc moc nevyvedl, vidím, že vyjíždí mezi posledními. Později mi přiznává, že si zapomněl připravit nohu na pedál. Hned v prvním kole předjíždí několik soupeřů. Taktak se vyhýbá kolizi dvou dětí. Chlapeček jede dál, holčička brečí.
Povzbuzuju na rovince, kde ho dohání dva kluci. Rychle se přemísťuji k cíli. Vidím, že jede na doraz a ještě musí zvládnout jedno kolo. Už ani nemám čas sledovat, jak si vedou ostatní děti, jen střídavě fotím, držím palce a povzbuzuju. A je tu konečně cíl. Z 25 dětí dojel náš syn na 15. Z kluků na 11. místě. Z dětí ročníku 2004 na 3. místě a s kluků 2004 měl nejlepší umístění.
Ještě sledujeme start a závod dětí 8 - 9 let.
Procházíme stánky, kterých tady je opravdu požehnaně. Nakonec zakotvíme ve stanu Junior Trophy, kde probíhá soutěž v kreslení. Náš malíř se zapojuje a dává si záležet. Však tam taky "zabijeme" víc jak půlhodinu.
Nesmíme taky vynechat Bike park mistra světa v biketrialu Pepy Dresslera. Ten se dětem velice věnuje a dokoce si všimne i našeho závodníka a učí ho jezdit na klopence. Úspěšně.
Blíží se dvanáctá, čas startu hlavního závodu. Ten sice proběhne v centru města, ale trasa vede i kolem areálu halvního dění, Krásné louky. Cesta kolem areálu je jedno velké bláto, místy až 10 cm hluboké. Když vidím, jak vypadají závodníci a jejich kola dvě minuty po startu, jsem ráda, že se jen dívám.
Poté se jde syn najíst. Už od loňska ví, že kuchyně na závodech Kolo pro život je dobrá, výběr velký, ale on se těší na těstoviny s mákem a taky si je dává.
Zůstáváme i na vyhlášení dětských kategorií. Po nich následuje bohatá tombola, která padá těsně vedle. Nákonec syn dostává propisku a perník a je spokojený. Domů odjíždíme s dobrým pocitem. Tyto závody mají perfektní organizaci, plno doprovodného programu, soutěží. Už se těšíme na další z tohoto seriálu, kterých se chystáme zúčastnit a to ve Vesci u Liberce 14.8.
Žádné komentáře:
Okomentovat