Probouzíme se do slunečné neděle. Balíme nezbytné věci jako svačinu (řízky, sušenky, jablka), pití, oblečení. Nesmíme zapomenout to nejdůležitější - kolo a helmu. A taky foťák. Vyrážíme s předstihem, abychom stihli včas registraci. Pivovar ve Vratislavicích, kde se závody konají, nacházíme díky komínu snadno. V areálu je rušno. Závodníci se sjíždí, registrace funguje hladce. Vyfasujeme startovní číslo s čipem, které bude mít náš malý závodník po celý seriál. Má číslo 5. A už se může přidat k ostatním dětem a zkoušet trať.V 9.30 ukazují pořadatelé dětem i rodičům trasu, kudy povede závod. Jsme docela překvapení, jak je rozmanitá. Start do mírnýho kopce po asfaltu, pěšina v trávě, prudký sjezd a dva palouky s vyznačenou tratí. A finiš do kopce po trávě a v závěru po asfaltu.
My si jdeme ještě jednou zkusit prudký sjezd a už čekáme u startu. Díváme se, jak startují bobíci-nejmenší kategorie. Hned potom řadíme syna na start, kde je v kategorii předžáků pořádná tlačenice. První jedou holčičky a po nich kluci. Naše želízko vystartovalo jako blesk mezi prvními. Zahlídla jsem tam i dva pády. Tři závodníci se ujali vedení a vydržlo jim to až do konce. Náš závodník s číslem 5 se vedl dobře a dost dlouho se držel kolem 5. místa. Těžká trať však prověřila nejen rychlost, ale hlavně techniku jízdy a řazení. Velký problém byla druhá půlka trasy, kde se našemu želízku několikrát smekly nohy z pedálů. V těchto chvílích ho vždy některý ze soupeřů předjel. Do cíle dojel na krásném 9. místě z 29 účastníků.
Po závodě jsme se šli občerstvit a sledovat další kategorie a užít si doprovodný program.
Ve Vratislavicích se nám moc líbilo. Závody byly bezchybně zorganizované. Už se těšíme do Vesce na druhý díl seriálu 1. května.
Žádné komentáře:
Okomentovat